5

Kuba stál na ulici a čekal. Položil batoh na zem a pomalu se vydal obhlídnout okolí. Všude bylo ticho. Přemýšlel, co dělat dál. Koho zavolat, komu to říct.

Tahle noc měla změnit celej jeho život. Nemůže tu zůstat stát a pak se vrátit domů. Nemůže teď všechno vrátit zpátky. Musí jít dál.
'Do prdele, metro!'
Čtvrt na jednu, měl jen 2 minuty, aby stihl poslední vlak. Další možností už byla jen zdlouhavá jízda noční tramvají se společností pražských ožralých bezdomovců. Příchod budoucnosti si představoval jinak. Hodil batoh na záda a utíkal. Doběhl k podzemí, prolítl eskalátor a udýchaný se zastavil až na nástupišti. V dálce se ve tmě rozsvítila dvě světla, zvedl se chladivý vítr a opřel se do všeho, co mu stálo v cestě. Světla se blížila a přinášela dusot koní.
Na Anděl přijelo poslední metro.
Kuba nastoupil, shodil batoh opět na zem a posadil se.
Je to tu. Budoucnost přichází. Dokázal to. Právě opouští domov, mění svůj život.
Seděl uprostřed noci v prázdném vagoně a díval se na svůj odraz v černém okně. Za jeho ostře řezanou tváří se míhaly šmouhy šedých a oranžových kabelů. Díval se do svých tmavých očí. V tom pohledu se kdesi vzadu skrývala radost. Jemný vítr si pohrával s jeho vlasy. Co chvíli na sebe v okně neviděl, to když mu hnědý pramen spadl do očí.
'Florenc, přestupní stanice.'
Kuba vstal, eskalátorem se nachal vyvézt do vyššího tunelu a nastoupil na céčku do dalšího posledního vlaku. Ten kupodivu dorazil během chvilky. Uvnitř byl úplně sám.
'Vltavská. Příští stanice Nádraží Holešovice, přestup na vlaky linky eS a další spoje Českých drah.'
Postavil se ke dveřím a čekal. Teď to mělo přijít.
'Nádraží Holešovice'
Za okny dveří se mihlo nástupiště. Prosvištělo podél vlaku a zas zmizelo ve tmě. Vlak ani nezpomalil.
Nezastavil.
Kuba stál dál u dveří, ale pomalu začal propadat panice. Tohle se mu ještě nikdy nestalo.
'Sakra co teď...'
Co má dělat, čekat dál, nějak upozornit řidiče, křičet?
Vlak sebou najednou cukl.
Za okny se stále míhala jen tma.
Další cuknutí.
Vítr uvnitř ustával a zeď za okny pomalu získávala ostré rysy.
Metro zpomalilo a nakonec zastavilo. Zastavilo uprostřed tmy.
Otevřeli se dveře, jen jedny jediné. Dveře, u kterých stál Kuba.
'Konečná stanice, prosíme, vystupte.'