O smutném autíčku

Bylo jednou jedno malé bílé autíčko, které tuze rádo jezdilo po městě.

Brm brm brm.
Jednoho dne ho jeho pán zaparkoval na místě, kde ale autíčka parkovat nesmějí. Autíčko proto dostalo svou první botičku. Když se pán vrátil a zjistil, že musí bílé autíčko vysvobodit, odešel.
Autíčko nerozumělo tomu, proč šel pryč. Čekalo na něj.
První týden.
Druhý. Usedal na něj prach. Lidi, co chodili okolo něj, po něm začali čmárat prstem.
Čekal třetí týden. Někdo mu rozbil zrcátka.
Už je to měsíc. Po jeho kapotě a sklech někdo načmáral černou fixou moc ošklivý věci.
Šestý týden. Někdo malému bílému autíčku rozbil zadní okno. Propíchali mu i gumy.
Noc ze včerejška na dnešek. Nějaký kolemjdoucí autíčko zapálil a ono umřelo, děti.