I já si odbyl svou Pražskou muzejní noc. Tisíce lidí tísnících se v horku mezi mrtvou rybou a vycpanym ptákem, hloučky skinů stojících přímo v útrobách Nárdoního muzea, uřvané děti a smradlavý dědci čumící do výloh, matky přechytračele citující štítky u starých střepů, ...eeeeeh.Nakonec jsme největší část té pozdní doby strávili na Vysoké škole umělecko-průmyslové. A krása. Lidi krása. Oči mi přecházeli štěstím a zázraky. Příště rovnou tam:) A vám všem doporučuju.
Lidi krása:)
Žádné komentáře:
Okomentovat