Sloužit blízkým, zdem, láskám, prachu,
oblakům prachu, kouskům nás samých sytících vzduch,
sloužit skutkům, slovům, vlastnímu dechu a vzdechu,
každodenně sílícím strachům.
Sloužit prachům.
Ustavičně sedlat dobrou vůli, mazat kabát, shýbat hřbet,
vítat se a loučit,
každý večer končit
uskřípnutý, zmačkaný, zpocený, vrytý do talířů,
přitavený k pohovkám a přibitý ke světlům,
blikajícím, modrým, chladným, mrtvým,
bez možnosti vrátit všechno zpět,
bez kol a motoru, který unese můj svět,
bez sluncí i mraků, bez větrů z vějířů,
bez rostlin, bez stromů, bez malých kejklířů
donucen dvě neznamé sloučit.
Bez duše odvážných rytířů
do zítřka s hrdostí vkročit.
Žádné komentáře:
Okomentovat