Dnes jsem málem přišel o život. Během pár minut hned několikrát. Vyjel jsem si na kole pěkně za město a u řeky mě dostihla bouře, silný nárazový vítr a déšť. Nejdřív mě málem sejmul stánek, který odletěl pořadatelům připravujícím zítřejší rockfest. Jenže já cvok měl konečně pod sebou kolo a před sebou kilometry a tak jsem jel dál. Na mostě se do mě opřel vítr a hodil mě i s bicyklem pod kola projíždějícího auta. Naštěstí jsme to oba nějak vybrali. Vstal jsem ze země, sebral kolo, zvedl hlavu a vítr mi xicht a hlavně oči pročistil prachem a pískem z širokýho okolí. V tu chvíli bylo jasno. 'Jde tu o život, jede se domů.' Šlápl jsem na to a mířil zpět do Bystřice. Vzal jsem to přes město a radši po chodníku. Nechtěl jsem zas potkat auto, vítr byl fakt silnej a strašně se mnou házel. Sjel jsem z Rafandy dolů, projíždím okolo Prioru a v tom další náraz větru. Těsně přede mnou se zlomila stará lípa. Ou. 'Komu tady vadim?'
Je výborné, že si přežil. Aspoň máme možnost někdy v budoucnu se setkat..
OdpovědětVymazat