Do letošního léta konečně nezasáhl ani jeden problém a tak si oba můžou dovolit druhé líbánky. Moře, slunce, čas a klid. Na nic jiného teď nemysleli. Cestovní horečka nepřipadala v úvahu. Něčím takovým si tyhle chvíle kazit nechtěli. Seděli na gauči se sklenkou vína a čekali na taxík.
'Už je tady. Miláčku vstávej, musíme jít.'
'Jo jo. Už se zvedám. Vezmu kufry Lucko. Štěpáne ahoj a dávej pozor prosimtě. Na věci okolo sebe.'
'Neboj tati.'
'Bojim. Tak čau za měsíc.' a odešel.
Přidala se samozřejmě i Lucie.
'Štěpánku, měj se hezky jo. Ozvem se hned jak dorazíme. Mám tě moc ráda. Papa.' odešla i ona.
Slyšel, jak venku nastoupili do taxíku a rychlostí odjeli. Byl doma sám. Na dnešní večer neměl vůbec žádný plán. Popravdě neměl žádný plán na celý nadcházející měsíc. Něco už se prostě najde. Nakonec usnul na gauči u televize.
Vzbudil se. Jsou to 2 hodiny, co rodiče odjeli. Kde teď asi jsou? Už by měli sedět v letadle. Ráno v šest dorazí na místo a mamka bude volat. Měl by si jít zas lehnout, ať to nezaspí.
Telefon.
Tak brzo?
Zvedl sluchátko.
'Halo'
'Dobrý den. Jste Štěpán Budeš? Syn Lucie a Pavla Budešových?'
'Ano, u telefonu. Děje se něco? Nechali doma letenky?'
'Tady Policie České republiky.'
Ticho.
'Je nám to moc líto. Vaše matka Lucie Budešová je mrtvá.'
Ticho.
'P-prosim?'
'Ehm, vaše matka zemřela. Mrzí nás to.'
'Cože?'
'Pokud se vrátí váš otec, okamžitě nás kontaktujte. Vysíláme k vám domů hlídku.'
'Kde je táta?'
'Zmizel. On je hlavní podezřelý.'
Žádné komentáře:
Okomentovat